Jednotný evropský akt přináší důležité institucionální změny. Například, co se týká hlasování, všechny záležitosti k dotvoření vnitřního trhu se začaly schvalovat procedurou většinového hlasování, nikoliv jednohlasností. Tyto změny ve schvalování se označují jako nový přístup k technické liberalizaci obchodu.
Zacíleno na kapitálovou mobilitu
Součástí Jednotného evropského aktu byla i snaha o posílení kapitálové mobility. Některé země se snažily o liberalizaci svých kapitálových trhů, ale hromadně se toto začalo v EC prosazovat až díky direktivám aktu. Úplné otevření se kapitálovým přesunům bylo započato 1988, kdy byly seškrtány všechny zbývající překážky pro pohyb kapitálů mezi EC rezidenty.
1.5.2 EEA a čtvrté rozšíření
Jednotný evropský akt sice znamenal mnohem těsnější integraci mezi členy EC, ale ne-členské země musely čelit diskriminačním efektům vyvolaným integrací členů. Ačkoliv EFTA významně exportovala do EC, diskriminace znamenala významné problémy pro EFTA firmy.
Žádné komentáře:
Okomentovat