Zde pak máme nejdůležitější body.
o FTA a CU musí odstranit cla na v podstatě všechen obchod mezi členskými zeměmi.
o Postupné odstraňování cel se musí konat v přiměřených periodách. Ačkoliv není přesně vydefinováno pojmem: v podstatě všechen obchod, má se tím na mysli alespoň 80% obchodu a přijatelná doba je do 10ti let.
o Pro celní unii pak je důležitý další požadavek související se společným celním sazebníkem (CET). Ten říká, že cla, která jsou v CET nesmí být obecně větší než byla před jeho zavedením. To znamená, že členské státy nesmí harmonizovat cla na úrovni státu, který je má nejvyšší. Co se týká celního sazebníku EEC, pak ten znamenal redukci cel Francie a Itálie, nárůst cel Beneluxu a dílčí přesuny v clech Německa.
5.5 Empirické studie
Co se týká empirických studií ohledně efektů formování celní unie v EEC, musíme brát v potaz, že v té době ještě neexistovalo takové využití počítačů jako dnes a tak data jsou často hrubá a zkreslená.
Například Balassa (1975) uvádí, že vytvoření CU přidalo členským státům pouze 0,5 % jejich HDP. To se zase jiným pozorovatelům zdá velmi podhodnocené číslo. A tak dnes již jde jen obtížně určit, jaké přesné vlivy zformování CU v Evropě mělo.
5.6 Shrnutí
V této kapitole jsme se zaměřili na představení grafického modelu, z jehož pomocí, budeme ekonomické aspekty evropské integrace zkoumat. Dále jsme si ozřejmili některé množstevní a cenové efekty plynoucí z různých typů liberalizací obchodu. Důležité pro další studium je také základní pochopení efektů bohatství.
Žádné komentáře:
Okomentovat