I. Inflace nastává, roste-li celková cenová hladina. Toto se měří pomocí Míry inflace = (CHt-CHt-1)/CHt (CH...cenová hladina v roce t)
Opakem inflace je deflace = snižování cenové hladiny
Dezinflace je pak snižování míry inflace
Cenová hladinab je dána především indexem spotřebitelských cen (CPI), někdy se užívá též PPI (index cen výrobců).
II. 3 stupně závažnosti inflace
1) Mírná inflace - jednociferné roční míry inflace => lidé relativně věří ve stabilitu měny, drží hotovost, ukládají do bank a nijak zvlášť se nesnaží uložit peníze do reálných statků a nemrhají tak zdroji.
2) Pádivá inflace - 10-200 % ročně
- kolem 10% např Itálie...
- její rozvoj přináší problémy, lidé hromadí statky a nikdy nepůjčí peníze za nominální úrokovou sazbu, neb je nižžší než míra inflace, (a tak by tonebyla investice, ale odevzdání peněz).
3) Hyperinflace - ekonomika je v nepopsatelném srabu
Znaky: Roste rychlost oběhu peněz
Relativní ceny jsou nestabilní
Reálné mzdy se pohybují o více než 1% za rok
- rekord drží Skopčáci, neboť v letech 1920-23 vzrostly ceny v Německu 10 000 000 000krát… ; V ČR: 1994....10,0% 1995....9,1%
III. Důsledky inflace
1)Přerozdělení důchodů mezi třídami - při neanticipované inflaci ztrácejí v důsledku znehodnocení peněz věřitelé, naopak získávají dlužníci (v delším období se pak úr. míra přizpůsobí inflaci)
2)Deformace relativních cen a výstupů různých statků - ceny na základě dlouhodobých smluv se liší od cenové hladiny
Inflace může míti dále vliv na nezaměstnanost a produkt.
IV. Náklady inflace jsou různé dle toho, zda je inflace anticipovaná či neanticipovaná a zda je či není vyrovnaná.
a) vyrovnaná a zároveň anticipovaná (očekávaná)inflace nemá valného vlivu na produkt ani na důchody
b) nevyrovnaná inflace
-vliv na peníze (vznik záporné úr míry => ukládání peněz do reálných aktiv)
-vliv na daně (za předpokladu progresivního zdanění inflace zvyčuje průměrné % zdanění
-ničí informace (plány...)
c) neočekávaná inflace -dopad především na důchody a bohatství
d) nevyrovnaná a zároveň neanticipovaná inflace - se vyskytuje většinou a nadělá
nejvíce paseky
Inflace, která je očekávána a je tak započítávána do smluv =setrvačná inflace.
V. Inflace tažená poptávkou / tlačená náklady
VI. Phillipsova křivka - viz. ot. č. 17
VII. Antiinflační politika - Těžko říct, zda se jedná o likvidaci inflace či přizpůsobování se jí.
Původní přístup: Indexace mezd (tzn např. zvýší-li se inflace o 6%, zvedne vláda mzdy o 4%. To ale zase zvýší náklady a tedy ceny => od deseti k pěti.
Poslední dobou...: snaha snížit inflaci a nezvýšit přitom nezaměstnanost - k tomu slouží Důchodová politika:
1) Regulace cen a mezd – v delším období je regulace čím dál větší, obyvatelstvo ji obchází => málo účinná
2) Dobrovolné mzdové a cenové směrnice - podobně jak 1)
3) Volný trh - bez regulace, funguje přirozená disciplina při omezování cen a mezd (je třeba toliko odstraňovat překážky konkurence)
Budoucnost?:
4) Důchodová politika založená na daních - teorie založená na zdanění rychle rostoucích příjmů a dotování pomalu rostoucích - nevyzkoušeno
5)Podílnictví zaměstnanců na zisku - snižují se mzdové náklady a firma drží více zaměstnanců i při recesi - nevyzkoušeno
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Žádné komentáře:
Okomentovat