I. vliv nezaměstnanosti na ekonomiku
Nezaměstnanost je ústřední problém ekonomiky.
Ekonomický dopad nezaměstnanosti:
Je-li vysoká, znamená to, že dochází k mrhání zdroji, a důchody domácností jsou nízké
Podle Okunova zákona každý pokles GNP o 2% oproti potenciálnímu produktu zapříčiní vzrůst míry nezaměstnanosti o 1%. Vysoká nezaměstnanost se tak vyskytuje zpravidla v období, kdy je rGNP pod úrovní PP.
Ztráty z mrhání zdrojů při nezaměstnanosti jsou mnohem vyšší, než ztráty např. z důvodu chybně užitých cel a kvót (ot. 16) či při monopolu (mikro).
Sociální dopad nezaměstnanosti: velký (především stres ze ztráty zaměstnání )
II. Měření nezaměstnanosti
Hlavní veličina:
míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných/ ek. aktivních obyvatel
kde: Nezaměstnaný je ten, kdo není zaměstnán, a to buď dočasně a čeká na návrat nebo aktivně hledá zaměstnání (tedy ne houmlesáci apod.)
Zaměstnaný je ten, kdo vykonává činnost pro zaměstnavatele, nebo momentálně nefachčí např. z důvodu nemoci či dovolené
Nezaměstnaní + zaměstnaní = ek. aktivní obyvatelstvo
Ekonomicky neaktivní jsu ti, co nemají práci ani ji nikterak nehledají (houmlesáci, důchodci, boháči...)
V ČR: 1994...3,2%, 1995...2,9% 1.čtvrtletí 1996...3,1%
III. Typy nezaměstnanosti
1)Frikční nezaměstnanost - je způsobena pohybem lidí mezi jednotlivými zaměstnáními, existuje vždy (i v ideálním stavu)
Př. studenti čerstvě vypadnuvší ze škol...
2)Strukturální nezaměstnanost - vzniká díky nesouladu poptávky a nabídky práce (nesoulad může býti místní či profesní). Kdyby mzdy reagovaly pružně, rostly by tam, kde je málo prac. síly a klesaly tam, kde je nadbytek => lidi by za prací dojížděli a strukturální nezaměstnanost by nebyla veškerá žádná.
3)cyklická nezaměstnanost - celková poptávka po prac. síle je nízká => AD je nízká => recese (nezaměstnanost ovlivněna hospodářským cyklem.
IV. Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná
1) dobrovolná nezaměstnanost - kdo nechce pracovat za současných mezd nebo např. z důvodu studia, matky starající se o fakany... jsou dobrovolně nezaměstnaní
I při existenci dobrovolné nezaměstnanosti lze dosáhnouti max. NEW či GNP.
Kdyby byly mzdy dokonale pružné, byla by pouze dobrovolná nezaměstnanost, ale to nejsou díky kolektivním smlouvám s odbory...
2) nedobrovolná nezaměstnanost - nastává při strnulých mzdách
V. Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při náíž jsou síly ke zvyšování cenové a mzdové inflace vyrovnané => inflace je stálá a nevykazuje tendenci se zvyšovat či snižovat. Je to nejnižší udržitelná míra nezaměstnanosti. V současnosti je asi 6% a má tendenci růst.
Příčiny růstu př.m.n.: 1)Demografické změny - mění se složení ekonomicky aktivního obyvatelstva
2)Vládní politika - zvýšení pojištění v nezaměstnanosti jen o několik desetin % => růst p.m.n. až o 1% (oslabení motivace pracovat)
3)Strukturální nezaměstnanost - např. ropné šoky
Pokud bude obyvatelstvo stárnout a budou méně časté nabídkové šoky, p.m.n. může začít klesat.
Snahy snižovat přirozenou míru nezaměstnanosti:
1)Zlepšování služeb spojených s trhem práce - úřady práce...
2)Prosazování vládních programů zaměstnanosti
3)Odstranění vládních překážek - např zrušení minimálních mezd...
4)Vytvoření přetlakové ekonomiky - maximální GNP => max zaměstnanost
5)Tvorba veřejných pracovních příležitostí - vláda coby zaměstnavatel poslední inštance
VI. Phillipsova křivka (PC) - i pro ot. 18
PC slouží k analýze vztahu mezi nezaměstnaností a inflací
Počáteční přístup: - substituční teorie inflace => země si může koupit nižší míru inflace za vyšší míru nezaměstnanosti, což platí pro krátké i dlouhé období
Současný přístup:
Tento jednoduchý vztah platí dokud se nezmění setrvačná míra inflace (viz. 18), pak se Kd křivka PC posouvá.
Dd křivka PC je pak zcela nestabilní, neboť:
Nejdříve je nezaměstnanost na přirozené míře => +GNP=> nájem dalších pracovníků=> zvýšení nákladů na mzdy => +inflace => je je očekáváno další zvýšení inflace => setrvačná inflace roste => PC se posouvá vpravo vzhůru (tzn., že při každé úrovni nezaměstnanosti je inflace vyšší) => vláda uplatní restriktivní politiku=> -GNP => míra nezaměstnanosti se vrátí na přirozenou míru, ale inflace zůstane na zvýšené úrovni. Z Phillipsovy křivky se tak stane takový chaos, že se to ani nedá namalovat (viz Samuelson). Podle této teorie je nutno udržet míru nezaměstnanosti na přirozené úrovni (ne pod ní!) a Phillipsova křivka je pak v dl. obd. svislá.
Žádné komentáře:
Okomentovat