Pigou vychází ze skutečnosti, že obyvatelstvo drží konstantní zásobu reálného bohatství. Dojde-li ke změně cenové hladiny reálná hodnota bohatství drženého domácností se mění. S růstem cenové hladiny reálné bohatství domácností klesá, s poklesem cenové hladiny naopak roste. Při poklesu cenové hladiny tedy hodnota reálného bohatství roste. To vyvolá růst spotřebních výdajů a posun křivky IS doprava. S poklesem cenové hladiny dojde tedy k růstu agregátních výdajů, růst cenové hladiny vyvolá naopak pokles agregátních výdajů. Výsledkem je, negativně skloněná křivka AD.
Nutno ovšem poznamenat, že proti Pigouovu efektu mohou působit další efekty, které Pigouův efekt tlumí, či jeho působení zcela eliminují.
Těmito efekty jsou:
a) efekt očekávání – lidé při poklesu cenové hladiny mohou očekávat její další pokles → své spotřební výdaje mohou odkládat na pozdější dobu
b) efekt znovurozdělování – pokles cenové hladiny zvýší reálnou hodnotu dluhu dlužníků, kteří se mohou dostat do potíží → bankroty firem → bankroty bank → ztráta depozit → snížení nabídky reálných peněžních zůstatků a snížení důchodu
Žádné komentáře:
Okomentovat