I když teorie komparativní výhody vyúsťuje v závěr, že svobodný obchod mezi zeměmi vede z dlouhodobého hlediska zpravidla k efektivnějšímu využití zdrojů, a tím k dosažení vyšší životní úrovně, staví se mezinárodnímu obchodu do cesty mnoho různých překážek. Většina z nich má z dlouhodobého hlediska spíše negativní vliv na množství statků, které země mají k dispozici, a tím i na životní úroveň jejich obyvatel. Krátkodobě však mohou přinášet určité výhody.
Většina zemí používá v mezinárodním obchodě cla a dovozní kvóty. Vedle nich však existují mnohé další mimocelní překážky, jako jsou různé hygienické, zdravotní či jiné požadavky na kvalitu statků, technické normy aj.
CLA: jsou stanovena na dovoz různých druhů statků. Mohou být stanovena na jednotku statku, nebo „ad valorem“ – jako přirážka k hodnotě statku stanovená v procentech (10% clo tedy znamená, že se statek bude na trhu země, do níž byl dovezen, prodávat za cenu o 10% vyšší, než byla původní cena v zemi, kdy byl vyroben).Vyšší clo zvyšuje ceny dovážející zemi a snižuje množství spotřebovaného statku. Současně podněcuje výrobu domácích výrobců a zvyšuje příjmy do rozpočtu (clo).
V některých případech se můžeme setkat s prohibitivním clem. To znamená, že na dovozu statku bylo uvaleno vysoké clo, že činí dovoz statku zcela neefektivním (cena+cle převyšuje náklady na jeho domácí výrobu).
DOVOZNÍ KVÓTY: Mají povahu kvantitativních omezení dovozu určitého statku na určité období. Stanovují se v počtu jednotek nebo hmotnosti apod. Důsledky jejich uplatnění jsou pro mezinárodní obchod obdobné jako u cla. Na rozdíl od cel však z nich do státního rozpočtu žádný příjem neplyne. U kvót vznikají i určitá rizika podplácení vládních úředníků, protože pro dovoz určitého statku je třeba získat povolení vydávané vládním orgánem.
Žádné komentáře:
Okomentovat