Přestože konkrétní forma a struktura účetních výkazů může být jakákoli, manažeři firmy a externí uživatelé oprávněně požadují, aby data uvedená ve výkazech byla hodnověrná, objektivní a srozumitelná, protože na jejich základě často přijímají závažná rozhodnutí.
Na rozdíl od rozvahy a výsledovky nedošlo ve 4. direktivě ES, což je nástroj harmonizace podnikatelských podmínek všech členských států, ke shodě v tom, jak by měl tento výkaz vypadat. Jeho struktura (obsah) a forma proto v jednotlivých zemích vychází ze zvyklostí z doporučení či ze závazných směrnic.
Výkaz cash flow je sestavován z účetních dat a proto kvalita tohoto výkazu přímo závisí na schopnosti účetních dat reálně zobrazovat finančně hospodářské procesy v podniku.
Sledování peněžních toků je možné v zásadě dvěma způsoby:
1. přímá metoda
Východiskem pro výkaz cash flow v přímé podobě je počáteční rozvaha k 1.1., z níž je osamostatněna položka peněžních prostředků a po celý rok sledovány příjmy a výdaje a k 31.12. je vypočten konečný stav peněžních prostředků, který je položkou rozvahy .
S uvedenou koncepcí sestavení výkazu cash flow se v praxi příliš nesetkáváme.
Žádné komentáře:
Okomentovat