Ekonomická teorie však stále častěji pracuje se ziskem ekonomickým (zde se berou v úvahu i náklady tzv. obětovaných příležitostí. Pro vyčíslení se tak použití výrobních faktorů neoceňuje pouze účetními náklady, ale i výnosy, kterých se podnik, tím, že určitý faktor použije ve vlastním podniku, vzdává.
Pro formulování finanční politiky v oblasti politiky daňové by měl podnik prosazovat snahu o maximalizaci zisku ne bilančního, ale ekonomického.
Dalším problémem je zda maximalizovat zisk před zdaněním či po zdanění. Ve všech státech podléhá zisk zdanění, proto se podnik snaží o maximalizaci svého zisku po zdanění, neboť jen ten lze použít k uspokojování svých podnikových zájmů. Odváděná část je pro podnik nezajímavá, neboť její další použití nemůže ovlivnit.
tržních ekonomikách jsou zákony upraveny tak, aby tvořily jednotné, závazné podmínky pro všechny podnikatelské subjekty. Tím je zaručeno, že podnik může s určitým daňovým zatížením uvažovat jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého pohledu. Daň se tak stává podstatným parametrem finančního rozhodování podniku.
Největší způsoby optimalizace daňového zatížení se nabízejí u daně z příjmů. Zákon umožňuje :
- volbu způsobu odepisování
- volbu způsobu oceňování
- tvorbu zákonných rezerv
Žádné komentáře:
Okomentovat