2. Rozbor informací a podkladů – základním zdrojem jsou účetní výkazy, jež je možné považovat za model charakterizující podnik a jeho činnost v peněžním vyjádření. Nejsou sice přesným a dokonalým vyjádřením, ale mají vysokou vypovídající schopnost. Podrobnější informace lze vzhledat ve finančním účetnictví, případně i z mimopodnikových zdrojů. Rozbor směřuje k formulaci alternativ
3. Stanovení alternativ řešení problému – patří ke klíčovým krokům rozhodování a bývá označováno za nejkritičtější fázi v celém procesu, ale je klíčem k řešení situace
4. Stanovení kritérií pro výběr optimální varianty – tzn. stanovení hledisek, jimiž se posuzuje vhodnost alternativ pro dosažení stanovených cílů. Kritéria rozhodování se vztahují k finančním aspektům řešeného problému, především k vývoji hospodářského výsledku, stavu disponibilních prostředků ap.
5. Hodnocení alternativ řešení podle stanovených kritérií – je prvním krokem v procesu vlastního řešení. Hodnocení alternativ dle zvolených kritérií je vhodné uspořádat do tzv. rozhodovací matice, kde v řádcích jsou jednotlivé varianty řešení (bankovní úvěr, propuštění zaměstnanců. Výrobková inovace, zintenzivnění propagace) a ve sloupcích různá kritéria (výnosy, náklady, příjmy, výdaje)
Žádné komentáře:
Okomentovat