Klasifikace kritérií do tříd: určí se několik tříd kritérií s odlišným významem, přičemž každé třídě se přiřadí určité číslo vyjadřující nenormovanou váhu kritérií, zařazených do této třídy. Těmto třídám se přiřadí určitá čísla podle významu kritérií tříd. Hodnotitel zařadí každé kritérium z daného souboru kritérií do některé ze tříd, čímž je určena nenormovaná váha každého kritéria.
Metfesselova alokace: hodnotitel má k dispozici 100 bodů a musí je rozdělit mezi jednotlivá kritéria v souladu s jejich významností. Předností této metody je jemnější rozlišení vah kritérii. Nedostatkem je neustálá kontrola součtu přidělených bodů (neodlišení od 100 - jinak je třeba rozdělení hodů korigovat).
Hodnotící stupnice: podstatou této metody je, že daný soubor kritérií se zapíše vedle hodnotící stupnice znázorněné na vertikále a hodnotitel má spojit přímkou každé kritérium s určitým bodem stupnice, který odpovídá podle jeho názoru významu kritéria. Jde o spojitou lineární nebo nelineární stupnici v intervalu od nuly do jedné, která je definovaná počátkem stupnice a jejími přírůstky.
Párové srovnávání: jde o společné zjišťování preferenčních vztahů dvojic kritérií. Pro každé kritérium se zjišťuje počet jeho preferencí vzhledem ke všem ostatním kritériím souboru jednotlivě. Daný soubor kritérií je zapsán do řádků a sloupců tabulky. Vyplňují se políčka v prvním řádku pravé horní časti tabulky podle posouzení kritéria K1 ke všem ostatním kritériím. Jestliže preferuje kritérium uvedené v K1, zapíše do příslušného políčka jedničku, v opačném případě nulu. Pro každé kritérium se stanoví počet jeho preferencí fi . který je roven součtu jednotek v řádku uvažovaného kritéria zvětšenému o počet nul ve sloupci tohoto kritéria.
Žádné komentáře:
Okomentovat