U režijních nákladů by s ohledem na skutečnost vyvolání jejich existence vznikem přímých nákladů (např. náklady na skladové hospodářství jsou závislé na objemu spotřeby surovin a materiálu) měla být základna volena tak, aby režie byly k ní v maximální míře v příčinné závislosti.
Pro rozvrhování režijních nákladů jsou využívány peněžní veličiny, např. přímé mzdy, přímý materiál, celkové přímé náklady nebo naturální veličiny jako spotřeba energie v kWh, normohodiny nebo strojové hodiny ap.
Chybné zvolení rozvrhové základny při stanovení výše nepřímých nákladů se může projevit ve zkreslení úrovně rentability a ziskovosti jednotlivých výrobků podniku, což při rozhodování o změnách v sortimentu výroby může vést k jinému vývoji nákladů a zisku než k očekávanému v důsledku provedených změn.
Výhodou rozvrhování veškerých režijních nákladů podle přímých mezd je jednoduchost vzhledem k většinou přesné evidenci přímých mezd podle jednotlivých výrobků. Při tomto způsobu rozvrhu však mohou být režií neúměrně zatěžovány ty výrobky, jejichž výroba vyžaduje větší spotřebu času a tím i mezd. Za ekonomicky správný by bylo možné tento způsob považovat tehdy, kdyby mzdové náklady činily z celkových režijních nákladů alespoň 75 – 80 %.
Druhou fázi kalkulace představuje vyčíslení nákladů na kalkulační jednici.
Žádné komentáře:
Okomentovat