Lze jej použít ke krytí ztrát z hospodaření nebo opatření, která mají nepříznivý průběh hospodaření překonat. Jestliže není započato vytváření rezervního fondu již při založení podniku, pak k němu dochází z prvního čistého zisku v roce, kdy podnik poprvé zisk dosáhl. Postupným doplňováním z čistého zisku musí výše rezervního fondu dosáhnout minimálně 10 % základního jmění u s.r.o. a 20 % u a.s. U družstev je povinnost zřízení nedělitelného fondu daná zákonem již při založení a jeho postupné doplňování až do výše 50 % základního jmění.
statutární fondy – si podnik vytváří na základě vlastních pravidel. Účel, způsob tvorby a zásady čerpání jsou vymezeny stanovami a společenskými smlouvami společností.
ostatní fondy – tvořené dobrovolně nejsou vymezovány statutem společnosti.
nerozdělený zisk – představuje zisk z minulých let, neboť se převádí do dalších období. Tento zisk však nemá podobu hotových peněz v pokladně ani peněz na účtech u banky , které by mohly být využity k platbám. Proto, vysoké částky nerozděleného zisku nejsou zárukou dostatečné výše volných peněžních prostředků k úhradě závazků podniku.
Totéž lze konstatovat i o zisku běžného účetního období, který je rovněž součástí vlastního jmění podniku, proto ztráta běžného účetního období i neuhrazená ztráta z minulých let snižují vlastní kapitál podniku. V bilanci je zisk běžného účetního období jako výsledek hospodaření podniku vykazován jako saldo mezi aktivy a cizími zdroji. Neinformuje však o tvorbě hospodářského výsledku. Tuto úlohu splňuje výkaz zisků a ztrát.
Žádné komentáře:
Okomentovat