Nabídka práce.
budeme uvažovat následující rozdělení času pracovníků: část dne práce za mzdu, zbytek volný čas. Člověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času. Optima je dosaženo, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času stejný. Pokud je MU díky práci vyšší než MU volného čásu, člověk nepracuje dostatečně dlouho.
Substituční a důchodový efekt. – Vyšší mzdová sazba zvyšuje množství zboží, které je možné díky poslední hodině práce koupit. Práce se tím stává více přitažlivou a vzniká tendence zvýšit počet nabízených hodin práce. Současně však působí skutečnost, že je možné při vyšší mzdové sazbě získat stejný příjem při menším množství odpracovaných hodin a mít tak více volného času. Změna mzdové sazby má tedy na rozhodování mezi prací a volným časem dvojí účinek, tzv. substituční a důchodový efekt. Zpočátku se při růstu mzdové sazby projevuje substituční efekt – tendence nahrazovat volný čas prací – vyšší mzda totiž zvyšuje množství výr. a sl., které si lze koupit (větší užitek).Dále se při vyšší mzd. sazbě (za předpokladu že se nemění ceny) zvyšuje reálný příjem. – upřednostňování volného času před prací – raději pracuje méně při stejném celk. příjmu. Volný čas se pro něj stal vzácnějším než statky a služby z dodat. zvyš. nab. práce. Nabízí teď méně hodin práce – důchodový efekt převažuje nad substitučním. Křivka nabídky práce je zde zpětně zakřivená.
Žádné komentáře:
Okomentovat