nemohly jako celek přežít ale zůstaly v povědomí a mohly se později stát základem pro další vývoj podnikohosp. teorie a praxe
- direktivní systém vyčerpal své možnosti a není schopen se dále adaptovat na vnější a vnitřní podmínky
- je nutno uznat relativní samostatnost podniku (jinak nelze oček. iniciativní přístup k vlastnímu osudu)
- zisk není zavrženíhodnou kategorií, ale racionálním vztahem pro stimulaci a hodnocení podniku
- odmítání zkušeností meziválečných čs podniků by znamenalo „vylít vaničku i s dítětem“
- podnik může přežít jen na zákl. dlouhodobého plánování
- řízení podniku vyžaduje kvalifikaci, osobní vlastnosti, výchovu a vzdělání tomu odpovídající (nároč. práce)
po r. 89 bylo možné doplnit bílá místa, tedy to, co dříve bylo kategoricky odmítáno – pomocí mezinár. informač. rozmachu. – odstraň. bariér.
Žádné komentáře:
Okomentovat