Při růstu současného i budoucího důchodu se nám posune omezení vpravo nahoru, dostaneme se na vyšší indif. křivku – zvýší se současná i budoucí spotřeba.
Při růstu úrokové sazby (r) se změní sklon rozpočtového omezení (nyní bude strmější) – jde o pootočení kolem bodu původního rozdělení. V souladu s logikou dojde ke snížení současné spotřeby a růst budoucí spotřeby spořícího subjektu. (subjekty při zvýšení r považují za výhodnější spořit více, resp. za nevýhodnější nespořit – tj. náklady obětované příležitosti – ozn. substituční efekt). Důchodový efekt při zvýšení úr. míry působí protichůdně – vede k zvyšování souč. i budoucí spotřeby spořícího subjektu (ta část která je uspořena, se zhodnocuje více, tzn. dochází k růstu možností rozp. omezení v oblasti nad bodem původního rozdělení).
Při růstu současného i budoucího důchodu se nám posune omezení vpravo nahoru, dostaneme se na vyšší indif. křivku – zvýší se současná i budoucí spotřeba.
Při růstu úrokové sazby (r) se změní sklon rozpočtového omezení (nyní bude strmější) – jde o pootočení kolem bodu původního rozdělení. V souladu s logikou dojde ke snížení současné spotřeby a růstu spotřeby budoucí. (subjekty při zvýšení r považují za nevýhodnější si půjčovat více, resp. za výhodnější si půjčovat méně – kvůli zvyšujícím se nákladům dluhu – ozn. substituční efekt). Důchodový efekt při zvýšení úr. míry působí protichůdně – vede ke snižování současné i budoucí spotřeby dlužnického subjektu (ta část, kterou si subjekt vypůjčí, je úročena více, tzn. dochází k poklesu možností rozpočtového omezení pod bodem původního rozdělení).
Žádné komentáře:
Okomentovat