Poptávka po penězích, tvorba peněz a peněžní zásoba, rovnováha trhu peněz, transmisní mechanismus, kvantitativní teorie peněz, neutralita peněz, inflace.
Peníze jsou prostředkem směny, uchovatelem hodnoty a zúčtovací jednotkou. Usnadňují a zrychlují směnu. Jsou jedním z aktiv (jednou z forem ve které lidé drží bohatství). Vyznačují se vysokou likviditou.
Poptávka po penězích – snaha držet peníze namísto jiných aktiv. Závisí na důchodu (+) a na úrokové míře (-).
Transakční poptávka – snaha držet peněžní zůstatky pro zabezpečování běžných transakcí (kvůli časovému nesouladu získávání a placení peněz musíme držet část bohatství v penězích – budeme je potřebovat.
Opatrnostní poptávka – je to snaha držet peníze kvůli možnosti nenadálých nečekaných výdajů – kdybychom drželi nějaké méně likvidní formy bohatství, nemusela by být konverze do peněz výhodná nebo dokonce možná.
Likvidní aktiva mají snadnou a málo nákladnou (transakční náklady) přeměnu na peníze, kterými lze platit.
Nominální a reálné zůstatky. r N = r R + π (fisherova rovnice)
Nominální peněžní zůstatky závisejí na nomin. důchodu, reálné na reálném.
Rozhodování člověka mezi peněžními zsůtatky a úrok vynášejícími aktivy je ovlivněno nominální úrokovou mírou, protože nominální úr. míra je nákladem držby peněz.
Formulace funkce poptávky:
Md = Md (t, Y, W, rN)
t = transakční náklady na převod na peníze, Y důchod, W bohatství, rN nomin. úr.míra.
transakční náklady se moc nemění, W se vyvíjí podobně jako Y, stačí tedy:
Md = Md (Yn+, rN-)
reálná poptávka:
Md / P = Md / P(Y+, rN-)
jako u zboží- tj. poptávka závisí na ceně (zde úrok.sazba)a na našem důchodu (zde Y).
Žádné komentáře:
Okomentovat