Na straně poptávky, která je poptávkou odvozenou, vystupují firmy motivované především maximalizací zisku. I když zůstává plně zachována základní zásada směny, že směna musí přinášet směňujícímu subjektu užitek, skutečností je, že kupujícímu neslouží k uspokojování osobní potřeby. Proto nemůžeme motivaci poptávky vysvětlovat pomocí teorie mezní užitečnosti. Poptávka je representována podnikatelskými subjekty, které nakupují výrobní faktory proto, aby pomocí nich vytvořenou produkci realizovaly na trhu. Obecným cílem realizace je maximalizace rozdílu mezi výnosy a náklady. Právě náklady představující pojítko s trhem výrobních faktorů. Výrobní faktory se při své spotřebě stávají zdrojem tvorby nových statků a přitom se používají v různých kombinacích, jejichž produktivnost je technologicky podmíněna. Proto i poptávka po výrobních faktorech je technologicky podmíněna. Domácnosti představují nabídkovou stranu trhu výrobních faktorů a jejich chování je motivováno maximalizací užitku. Domácnosti dostávají za služby výrobních faktorů (práce, půda, kapitál) důchod, za který nakupují statky a služby.
Uveďte, čím je způsobena nedobrovolná nezaměstnanost.
Existence nepružných mezd, stanovených na vyšší úrovni, než by se utvořila rovnovážná mzdová sazba, vyvolává poruchu v podobě nedobrovolné nezaměstnanosti. Je porušen čistící efekt trhu práce. Při volných (pružných) mzdách je zaměstnáno více obyvatel než při mzdách nepružných (nedokonale konkurenční trh práce). V takovéto situaci vzniká přebytek nabídky práce nad poptávaným množstvím práce, a tento rozdíl přestavuje tzv. nedobrovolnou nezaměstnanost. Patří tam ti, kteří jsou při dané mzdové sazbě ochotni pracovat, ale neexistuje pro ně pracovní příležitost.
Žádné komentáře:
Okomentovat