Veřejné statky – uvedený požadavek nesplňují – jsou-li nabídnuty jednomu subjektu, stávají se dostupné i subjektům jiným, které je mohou spotřebovávat současně (nerivalitní spotřeba) – nevyloučitelnost ze spotřeby→ vážná překážka fungování trhu s těmito statky (netvoří se cena atd.) → tržní princip není uplatňován – jsou často distribuovány vládními aktivitami (přebírají utváření poptávky), financovaní většinou prostřednictvím daní – to co nemůže být finančně zabezpečeno tržně (státní správa a samospráva, bezpečnost a obranyschopnost země atd.) nemůžeme přece použít tržní koordinaci u vzdělání (nemůže se setkávat nabídka s poptávkou).
Selháním rozumíme situace, kdy trh nefunguje očekávaným způsobem – nezabezpečuje efektivní alokaci zdrojů, přestože jsou splněny základní předpoklady pro jeho fungování.
Příčiny tržních selhání:
- nedokonale konkurenční prostředí – např. trh nenutí rozhodující (významné) výrobce, aby vyráběli levněji, spotřebitelé nuceni platit vyšší ceny.
- externality – jevy, se kterými souvisí tzv. efekty přelévání – kdy nějaká činnost nebo aktivita nějakému subjektu prospívá nebo neprospívá, aniž by za ni někdo musel platit:
a) pozitivní externalita – když např. někdo osvětlí silným světlem ulici a mě to osvětlí dvorek zadarmo (úspora výdajů na mé osvětlení)
Žádné komentáře:
Okomentovat