Jelikož je cena vůči nim objektivní (nezměnitelná), usiluje o maximalizaci zisku→ musí snižovat náklady (forma cenové konkurence), hledá účinnější využití výrobních faktorů, jimiž disponuje. Dokonalá konkurence je cestou úspor, zdokonalování a hospodářského pokroku. Je to však situace ideální, které se reálné trhy více či méně vzdalují.
2) Nedokonalá konkurence – reálné poměry na reálných trzích. Základní formy nedokonalé konkurence:
- monopol (jeden) – (pozor užíváno jako označení formy nedokonalé konkurence) – na straně nabídky stojí jediný výrobce. Aby mohl realizovat výsadu – musí koupěschopná poptávka přesahovat nabídku. Pokud se výjimečně objeví, tak pouze dočasně (extrémní krajní forma). Konkurence eliminována není (omezeno rozměrem koupěschopné poptávky). Dalším omezením může bát existující substituty, potenciálně možná výroba aj. – Nejostřejší forma nedokonalé konkurence.
- oligopol (malá skupina) – nejtypičtější forma nedokonalé konkurence – rozhodující část produkce dodává několik málo firem. Cena je výsledkem nátlaku vedoucí skupiny, který se realizuje prostřednictvím cenové strategie a metod cenové tvorby. Vedoucí firmy mají zájem na stabilizaci výhodné situace. Díky svému postavení nedovolují dalšímu výrobci vstoupit na trh.
Žádné komentáře:
Okomentovat