2) Druhá příčina - polarizace mezi zeměmi (v jejich vyspělosti) – země, kde došlo k opožděnému prosazování průmyslové revoluce (Německo, Rakousko-Uhersko). Vznik specifických směrů, např. učení německé historické školy (W. Roscher aj.) – kritický vztah k západní, zejména anglické ekonomii. Odmítá metodu abstrakce a staví proti ní historickou metodu. Odmítá univerzální hospodářský stát a obecných ekonomických zákonů.
Opožděná průmyslová revoluce se projevovala: nižší konkurenceschopnost produkce→ požadují odstranění volné konkurence, jako prostředku zvýhodňujícího vyspělejší producenty a jejich země. Vznikaly projekty na ochranu domácí produkce, aby mohli dohnat náskok.
NEOKLASICKÁ EKONOMIE – počátek 70. let 19. století - je skutečným mezníkem ve vývoji ekonomie - místo politické ekonomie nastupuje economics s přesně vymezeným předmětem.
Nástup neoklasické ekonomie se opírá o liberální tradice klasické školy, ale orientuje pozornost k problematice tržní rovnováhy – pomocí matematických metod, metodologie přístupu k trhu (teorie mezní užitečnosti – chování tržního subjektu je výsledkem porovnáním užitku, který směnná transakce přináší, s obětí, která musela být podstoupena).
Žádné komentáře:
Okomentovat