spory ohledně svobody obchodu, které přivedly Saye k otázce agregátní poptávky. Odpůrci volného obchodu tvrdili, že dovoz zahraničního zboží snižuje celkovou poptávku na domácím trhu a potlačuje tak hospodářskou prosperitu země. Sayovou zásluhou bylo, že primární a určující silou je nabídka, nikoliv poptávka. Že to není poptávka, která je zdrojem nabídky, nýbrž naopak – nabídka vytváří poptávku.
podle Saye nebylo možné, aby se agregátní poptávka a agregátní nabídka lišily co do celkové výše (i když se mohou lišit co do struktury). Vyplývá z toho, že nabídka si vždy vytvoří stejně v velkou poptávku. Právě toto tvrzení se stalo známým jako Sayův zákon trhů.
významná myšlenka - vztah mezi agregátní poptávkou a agregátní nabídkou je jiný než vztahů mezi tržní poptávkou a trní nabídkou. Tržní nabídka a tržní poptávka jsou na sobě nezávislé. Avšak agregátní nabídka a agregátní poptávka jsou na sobě závislé. Agregátní nabídka (peněžní hodnota vyrobeného produktu) je kvantitativně totožná se sumou peněžních důchodů, a suma peněžních důchodů je agregátní poptávkou. Sayův zákon tak vyjadřuje jednu ze základních myšlenek makroekonomie.
Žádné komentáře:
Okomentovat