R. ji „potřeboval“ jako nástroj vysvětlení rozdělování mezi mzdy a zisky.
Pokud v obilnářském modelu mohl ještě vysvětlit zisk jako přebytek obilného produktu nad obilnými mzdami, po opuštění obilnářského modelu již byl nucen použít pracovní teorii a vysvětlovat zisk jako přebytek práce do produktu vložené nad prací vloženou do „mzdového zboží“.
R. (stejně jako Smith) tvrdil, že D má vliv pouze na tržní cenu, nikoli však na přirozenou cenu. Rozdělil veškeré zboží na dvě skupiny:
zboží vzácné – cena je určena výlučně D, protože roste-li D a s ní P, S se nemůže zvětšit.
zboží vyráběné – cena je ovlivněna D jen krátkodobě, protože její zvýšení zvýší posléze N a tím cena klesne opět na svou „přirozenou úroveň“.
R. navázal na Smithovo odlišné užitné hodnoty od směnné hodnoty a trval na tom, že směnná hodnota zboží není ovlivněna jeho užitečností. Užitečnost je pouze podmínkou pro existenci hodnoty, ale není zdrojem ani příčinou hodnoty. Pouze práce je konečným zdrojem hodnoty a pouze náklady práce jsou mírou hodnoty.
R. chápal náklady výlučně jako pracovní hodnotu, jejíž výše je dána pouze náklady práce. Velikost hodnoty byla podle něho určena pracovními náklady průměrných výrobců.
Žádné komentáře:
Okomentovat