klesající míra zisku – S. ji vysvětloval zvyšující se konkurencí rostoucího počtu kapitalistů na trhu v poměru k investičním příležitostem.
renta – tj. podle S. přebytek ceny nad náklady, který nikoli náklady
Hledání měřítka hodnoty
S. nepovažoval stříbro za dostatečně stabilní měřítko hodnoty, protože sama hodnota stříbra podléhala změnám.
S. dospěl k závěru, že nejstabilnějším měřítkem hodnoty je práce, neboť ta „nikdy nemění svou hodnotu“, a proto je „skutečnou cenou všechno“.
Proč se Smith domníval, že se nemění „hodnota“ samotné práce, a že je proto práce stabilním měřítkem hodnoty všech ostatních zboží? Protože podstatou práce je „dřina a nepříjemnost“ a ta se nikdy nemění. Jako pracovní měřítko volil S. práci, kterou lze za boží najmout.
Význam Bohatství národů
ovlivnilo způsob myšlení celých následujících generací ekonomů
silný impuls pro další rozvoj klasické ekonomie v dílech T. R. Malthuse, D. Richarda, J. S. Milla a dalších (včetně K. Marxe), kteří převzali a rozvíjeli pojetí mzdy jako existenčního minima, pojetí kapitálu jako mzdového fondu, a také (s výjimkou Malthuse) jeho saving-is-spending theorem.
Žádné komentáře:
Okomentovat