navazoval na Smithe, Malthuse, Richarda
reprezentoval v Anglii KPE po téměř celou polovinu 19. stol.
nebyl Ricardovým kritikem, pokládal se za jeho pokračovatele a vykladače
věřil, že ekonomická teorie má smysl jen tehdy, když odpoví na otázky své doby
Mill neomezoval jen na formulování principů PE, ale snažil se je spojit s širším otázkami humanity a pokroku
velký stoupence svobody a soukromého vlastnictví, nenahlížel na kapitalismus jako na přirozený řád.
Mill akceptoval Ricardovu vizi stagnace a věřil, že kapitalismus směřuje po své růstové dráze ke stacionárnímu stavu – k nulovému růstu a k nulové (čisté) akumulaci kapitálu. Domníval se, že v tomto „stacionárním stavu“ honba za ziskem přestane být hlavním motivem lidského snažení a akumulace kapitálu přestane být hlavní hybnou silou pokroku.
Millovým ideálem byla společnost, která dokáže zajistit rovnoměrnější rozdělování, aniž by přitom byla omezena svoboda a soukromé vlastnictví.
věřil, že honba za ziskem přestane být hybnou silou pokroku a najde se místo i pro sociální reformu a solidárnost
rozdělování mohlo být ovlivněno společenskými institucemi a zákonodárstvím
výše mezd je dána velikostí mzdového fondu a není ji možné ovlivnit odbory?
nepokoušel se o čistou PE
Žádné komentáře:
Okomentovat