a) snaha nalézt zákonitosti rozdělování (a vyvodit z nich politické závěry). Hl. závěrem jeho teorie rozdělování bylo, že akumulace kapitálu naráží na přírodní omezení – klesající výnosy z kapitálu investovaného v zemědělství, což snižuje míru zisku
b) objevení zákona komparativních výhod, který se stal základem klasické teorie mezinárodního obchodu a kterým Ricardo završil obhajobu politiky svobodného obchodu
vize stagnace
Ricardo pochopil, že pro akumulaci kapitálu má stěžejní význam to, jak je vytvořený produkt rozdělován mezi zisky, mzdy a pozemkové renty. Akumulace K je hybnou silou růstu a zdrojem této akumulace jsou pouze důchody jedné společenské třídy – zisky kapitalistů.
R. závěry: Akumulace K, vyvolávající dodatečnou poptávku po dělnické práci, vytváří krátkodobě tlak na růst mezd a dlouhodobě na růst dělnické populace. Populační růst vyvolává zvýšenou D po potravinách, a tudíž tlak na další vklady K do zemědělství. Ovšem přirozená úrodnost půd je omezená, a proto se s dalšími vklady K do půd začnou projevovat klesající výnosy z kapitálu. To bude snižovat míru zisku v zemědělství a pak i v ostatních odvětvích. Míra zisku nakonec klesne na tak nízkou úroveň, která přestane motivovat kapitalisty k investování. Akumulace K tím dospívá ke svému přirozenému konci – ek. růst se zastaví.
Žádné komentáře:
Okomentovat