Většina soudobých analýz příčin nezaměstnanosti má výraznou mikroekonomickou povahu a za hlavní
příčinu nezaměstnanosti považuje nepružnost mezd. Na tom se shodují jak moderní teorie neoklasické, tak
soudobé teorie keynesiánské. Rozdíly mezi těmito školami spočívají spíše v tom, co považují za příčinu
nepružnosti mezd, jakou míru nepružnosti mezd připouštějí a jak dlouhý časový horizont jí přisuzují.
Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost
Klasický model trhu práce je popsán třemi vztahy: funkcí poptávky po práci, funkcí nabídky práce a
podmínkou rovnováhy. Funkce poptávky po práci je založena na dvou hypotézách: (1) firmy maximalizují zisk a
pohybují se v dokonale konkurenčním prostředí a (2) mezní produkt práce klesá s růstem zaměstnanosti (zákon
klesajících výnosů). Z hypotézy (1) vyplývá, že firma je v rovnováze, když zaměstnává takové množství práce,
při kterém se mezní produkt práce rovná reálné mzdové sazbě. Z hypotézy (2) vyplývá, že má-li firma
vyrovnávat mezní produkt práce a reálnou mzdovou sazbu, musí při poklesu reálné mzdové sazby zvýšit množství najímané práce a naopak. Křivka tržní poptávky po práci je tak zápornou funkcí reálné mzdové sazby.
Křivka tržní nabídky práce je naopak kladnou funkcí reálné mzdové sazby. Podmínkou rovnováhy je, že reálná
mzdová sazba musí být taková, aby bylo poptávané množství práce rovno nabízenému množství práce.
Žádné komentáře:
Okomentovat