Přestože jsme očekávání utvářeli jako racionální, skutečnost může být jiná než jsme očekávali. Jestliže
například vláda naprosto neočekávaně zvýší státní výdaje na zboží a služby, bude skutečná agregátní poptávka
vyšší než původně očekávaná, agregátní nabídka bude totožná s očekávanou. Křivka skutečné agregátní
poptávky (AD) bude ležet napravo od křivky očekávané agregátní poptávky (EAD). Rovnováha nastane v bodě,
kde křivka AD protíná křivku ESRAS [bod B v obr. 12.6 b)], kde deflátor GDP je 145, skutečná cenová hladina
je vyšší než očekávaná a reálný GDP je 450 mld Kč, tedy nad úrovní potenciálního produktu. Míra, o kterou je
skutečná inflace vyšší než očekávaná je neanticipovanou inflací.
Obdobně by mohlo dojít k neočekávanému snížení agregátní poptávky. V tomto případě by se pak křivka AD
nalézala vlevo od křivky EAD, což by mělo za následek nejen snížení cenové hladiny, ale také snížení reálného
důchodu.
Obr. 12.6 c) představuje situaci, kdy by skutečná agregátní nabídka byla nižší než očekávaná (např. při
neočekávaném zvýšení cen ropy) a agregátní poptávka stejná jako očekávaná. Křivka SRAS by tak ležela vlevo
od křivky ESRAS a rovnováha by nastala opět v bodě B, kde křivka AD protíná křivku SRAS. V tomto případě
by deflátor byl 145 a reálný GDP 350 mld Kč. Skutečná cenová hladina by byla vyšší než očekávaná, protože
krátkodobá agregátní nabídka je nižší, než se očekávalo. Jde opět o určitou míru neanticipované inflace.
Tím jsme popsali některé situace, kdy dochází k nepředvídaným změnám míry inflace a v těchto případech
nezáleželo na tom, zda jsou mzdy pružné nebo nepružné, protože na takové nepředvídané změny lze stěží
reagovat. Nezaměstnanost se tak pohybuje pod nebo nad přirozenou mírou nezaměstnanosti i při pružných
mzdách.
Žádné komentáře:
Okomentovat