Obr. 10.5 můžeme rovněž použít k analýze monetární politiky v modelu IS-LM. Předpokládejme, že
ekonomika se nachází v bodě E1 a centrální banka zvýší tempo růstu peněžní zásoby. Křivka LM se následkem
této akce posune z LM1 na LM2 a ekonomika se přesune z bodu E1 do bodu E3. Transmisní mechanismus,
prostřednictvím kterého zvýšení tempa růstu peněžní zásoby ovlivnňuje reálný důchod, funguje následovně.
Zvýšení tempa růstu peněžní zásoby vyžaduje snížení úrokové sazby, neboť jen za této podmínky budou lidé
ochotni držet větší množství reálných peněžních zůstatků. Rychle tedy poklesne úroková sazba (efekt likvidity
monetární expanze), to pak postupně povede ke zvýšení výdajů na investice a autonomní spotřebu, bude růst
reálný důchod a úroková sazba (důchodový efekt monetární expanze) a poroste rovněž poptávka po reálných
peněžních zůstatcích. Ekonomika nakonec skončí v bodě E3, který je charakterizován rovnováhou jak na trhu
peněz, tak na trhu zboží a služeb.
Monetární politika byla v tomto případě účinná, neboť zvýšení tempa růstu peněžní zásoby vedlo k poklesu
úrokové sazby a zvýšení reálného důchodu. Účinnost monetární politiky závisí na citlivosti investičních a
autonomních spotřebních výdajů na pohyb úrokové sazby. Jsou-li tyto výdaje vůči úrokové sazbě necitlivé, má
křivka IS vertikální tvar a monetární politika je neúčinná.
Žádné komentáře:
Okomentovat