Rovnice (5) je matematickým zápisem křivky IS. Nyní máme pro každou možnou úroveň úrokové sazby novou
úroveň agregátních výdajů a reálného důchodu.
Křivku IS si můžeme odvodit z modelu důchod-výdaje rovněž graficky. V horní části obr. 10.1 vidíme
tradiční model důchod-výdaje. Každá křivka agregátních výdajů je definována pro určité autonomní výdaje a
určitou úrokovou sazbu. Dejme tomu, že úroková sazba je r1. Pro tuto úrokovou sazbu známe křivku agregátních
výdajů EP1 [podle rovnice (4)]. Rovnováha nastává v bodě A při reálném důchodu Y1. Do dolní části obr. 10.1
nyní můžeme zanést kombinaci rovnovážné úrokové sazby r1 a rovnovážného důchodu Y1. Nyní si představme,
že dojde ke snížení úrokové sazby z r1 na r2. To vyvolá zvýšení agregátních výdajů z EP1 na EP2. Rovnováha za této situace nastává v bodě B při reálném důchodu Y2. Do spodní části obr. 10.1 můžeme zanést novou
kombinaci rovnovážné úrokové sazby r2 a rovnovážného důchodu Y2. Uvedený postup bychom mohli opakovat
pro každou možnou úrokovou sazbu, až bychom ve spodní části obr. 10.1 dostali celou křivku IS.
Křivka IS je množinou kombinací reálného důchodu a úrokové sazby, při kterých je trh zboží a služeb v
rovnováze. Křivka IS není funkcí! Písmena I-S znamenají Investment-Savings (investice-úspory) a naznačují, že
v původní verzi tohoto modelu (verze J.Hickse) představují body na křivce IS rovnováhu na trhu kapitálu, tedy
rovnost úspor a investic. Rovnováha na trhu kapitálu zároveň znamená rovnováhu na trhu zboží a služeb, jehož
analýzou se zde zabýváme. Body pod křivkou IS představují přebytečnou poptávku na trhu zboží a služeb.
Oproti rovnovážnému stavu je úroková sazba buď příliš nízká nebo reálný důchod příliš nízký. Body nad křivkou
IS naopak představují přebytečnou nabídku na trhu zboží a služeb. Oproti rovnovážnému stavu je úroková sazba
buď příliš vysoká nebo reálný důchod příliš vysoký.
Žádné komentáře:
Okomentovat