Tato kapitola se zabývá jedním z nejzávažnějších makroekonomických problémů - inflací. Pokusíme se v ní
objasnit, co je to inflace, jak ji můžeme měřit, jaké jsou její důsledky, a také proč zde klíčovou úlohu mají
očekávání hospodářských subjektů.
Terminologie inflace
Inflace je obvykle definována jako stálý a nepřetržitý růst cenové hladiny. Inflací tedy míníme stav, kdy
plynule rostou ceny téměř všech druhů zboží a služeb. V tomto pojetí, které můžeme označit za pojetí teoretické,
je inflace peněžním jevem a je způsobena zejména tím, že tempo růstu peněžní zásoby v ekonomice je rychlejší
než tempo růstu reálného produktu.
V kap. 2 jsme si řekli, že vedle tohoto teoretického pojetí rozlišujeme také pojetí statistické, které jakýkoli
růst cenové hladiny definuje jako inflaci. Ekonomové však hovoří o vysoké míře inflace pouze tehdy, je-li růst
cenové hladiny nepřetržitě relativně vysoký v delším časovém období.
Výši inflace kvantifikujeme pomocí míry inflace, která vyjadřuje tempo růstu cenové hladiny. Trvalý růst
cenové hladiny označujeme jako otevřenou inflaci. Je nejběžnějším typem inflace, a proto tvoří také převážný
obsah této kapitoly. Někdy se také můžeme setkat s projevy inflace skryté a inflace potlačené. Tyto dva typy
inflace byly charakteristické především pro bývalé centrálně řízené ekonomiky. Dnes se s nimi můžeme setkat u
ekonomik, kde stát výrazným způsobem zasahuje do tvorby cen.
Žádné komentáře:
Okomentovat