Křivka IS má klesající tvar. Ten je dán tím, že k zachování rovnováhy na trhu zboží a služeb musí nižší
úrokové sazbě odpovídat vyšší reálný důchod, neboť agregátní výdaje jsou vyšší.
Jak velký je sklon křivky IS? Sklon křivky IS závisí na citlivosti investičních výdajů a autonomních
spotřebních výdajů na pohyb úrokové sazby. Čím vyšší je přírůstek investičních a autonomních spotřebních
výdajů vyvolaný daným poklesem úrokové sazeb, tím větší přírůstek reálného důchodu daný pokles úrokové
sazby vyvolá a tím rovnější bude křivka IS. Je-li vliv poklesu úrokové sazby na investice výrazný (výrazný
posun linie agregátních výdajů), dochází k výrazné změně reálného důchodu a křivka IS je velmi plochá (tj.
výrazně elastická). Jestliže pokles úrokové sazby naopak příliš velikost investic neovlivní, pak je změna
reálného důchodu malá a křivka IS je strmá (tj. neelastická).
Sklon křivky IS dále závisí na velikosti multiplikátoru autonomních výdajů () a tudíž i na všech faktorech,
které výši multiplikátoru ovlivňují. Čím vyšší je multiplikátor, tím je přímka agregátních výdajů strmější, tím
větší změnu reálného důchodu daná změna úrokové sazby vyvolá a tím rovnější je křivka IS. Tuto skutečnost si
můžeme vhodně ilustrovat, definujeme-li si křivku IS [rovnice (5)] pro úrokovou sazbu:
r = E0P/b - Y/( . b) (6)
Je-li multiplikátor vysoký (protože je vysoký mezní sklon ke spotřebě nebo nízkéá míra zdanění) je linie
agregátních výdajů strmá a změna úrokové sazby vysoká velkou změnu reálného důchodu. Křivka IS je v
takovém případě relativně plochá.
Žádné komentáře:
Okomentovat