Pokusme se vyjádřit efekty

Pokusme se vyjádřit efekty, které bude mít zvýšení agregátní poptávky. Předpokládejme, že v r. 1992 byla
hodnota deflátoru GDP 150 a reálný GDP dosahoval přibližně výše 400 mld Kč (v cenách roku 1984).
Potenciální reálný GDP znázorněný vertikální křivkou dlouhodobé agregátní nabídky byl také 400 mld. Kč.
Graficky je tato situace znázorněna bodem A v grafu a) obr. 12.1. Křivka agregátní poptávky je znázorněna
křivkou AD0, křivka agregátní nabídky v krátkém období křivkou SRAS0 a v dlouhém období křivkou LRAS.
Nyní dojde ke zvýšení agregátní poptávky z důvodů uvedených výše, tzn. že např. Česká národní banka zvýší
tempo růstu peněžní zásoby nebo vláda zvýší státní výdaje na zboží a služby nebo sníží daně. Křivka agregátní
poptávky se posune na AD1. Ekonomika se nyní bude nacházet v bodě B, kde AD1 protíná SRAS0. Hodnota
deflátoru GDP se zvýší na 155 a reálný GDP se zvýší na 450 mld. Kč. V této situaci ekonomika zaznamenala
inflaci ve výši 3,33 % a také zvýšení reálného GDP o 12,5 %. Důsledkem růstu agregátní poptávky je zvýšená
cenová hladina a růst reálného důchodu nad úroveň potenciálního reálného důchodu.
Ekonomika však nemůže trvale vyrábět nad úrovní potenciálního reálného důchodu. Bude-li nezaměstnanost
nižší než přirozená míra nezaměstnanosti, bude se projevovat nedostatek pracovníků. To vyvolá tlak na růst
mezd a křivka krátkodobé agregátní nabídky se začne posouvat doleva z SRAS0 na SRAS1. Jestliže nedojde k
dalším změnám agregátní poptávky, ekonomika se ustálí v bodě C, kde deflátor GDP dosahuje hodnoty 160 a
reálný GDP je na své dlouhodobé rovnovážné úrovni (viz graf b) obr. 12.1).