Křivka LM je konstruována pro danou fixní nabídku reálných peněžních zůstatků (M/P). Představme si, že
při fixní cenové hladině (P) zvýší centrální banka nominální peněžní zásobu (M). Následkem toho vzroste
nabídka reálných peněžních zůstatků (M/P). Pro danou úroveň reálného důchodu a danou úroveň poptávky po
reálných peněžních zůstatcích bude nyní rovnovážná úroková sazba nižší. Pro každou úroveň reálného důchodu
je nyní nutná nižší úroková sazba, aby byli lidé ochotni držet dodatečnou nabídku reálných peněžních zůstatků.
Nebo pro každou úroveň úrokové sazby musí být úroveň reálného důchodu vyšší, aby došlo k růstu transakční
poptávky po reálných peněžních zůstatcích a byla tak vstřebána vyšší nabídka reálných peněžních zůstatků.
Proto představuje růst reálné peněžní zásoby posun křivky LM doprava. Změna reálné peněžní zásoby tedy
posunuje celou křivku LM, zatímco změna úrokové sazby vede pouze k pohybu po křivce LM.
10.5 Rovnováha na trhu zboží a služeb a trhu peněz
Doposud jsme analyzovali rovnováhu na trhu zboží a služeb (IS) a rovnováhu na trhu peněz (LM) odděleně.
Nyní spojíme obě křivky do jednoho grafu a budeme analyzovat simultánní rovnováhu na obou trzích. Tuto
simultánní rovnováhu ilustruje obr. 10.4. V bodě E je v rovnováze trh zboží i služeb i trh peněz. Společná
interakce těchto dvou trhů určila rovnovážnou úrokovou sazbu rE a rovnovážný důchod YE. Zopakujme si, že
předpoklady tohoto modelu jsou konstantní cenová hladina a existence recesní mezery. Exogenními proměnnými
jsou reálná peněžní zásoba, fiskální politika a čistý export.
Žádné komentáře:
Okomentovat