Je zřejmé, že daňový příjem státu bude nulový, když bude marginální daňová sazba nulová nebo stoprocentní
(nikdo se nebude zabývat aktivitami, z nichž by nic neměl). Proč však někdy může vést ke zvýšení daňových
příjmů státu jak zvýšení, tak snížení marginální daňové sazby? Odpověď na tuto otázku dává vztah mezi
daňovými příjmy (T), zdanitelným důchodem neboli daňovým základem (YT) a průměrnou daňovou sazbou3) (ta):
T = YT . ta (15)
Průměrná daňová sazba (ta) je daňová platba jednotlivce vydělená jeho zdanitelným příjmem:
ta = Ti/yi (16)
Z rovnice (15) vidíme, že daňový příjem je funkcí dvou proměnných: daňového základu a průměrné daňové
sazby. To, zda daňový příjem roste či klesá při snížení průměrné daňové sazby, závisí na tom, zda se daňový základ zvýší o větší či menší procento než je procento snížení průměrné daňové sazby. Tuto úvahu si můžeme
demonstrovat pomocí tab. 9.1.
3) Nižší průměrná daňová sazba vyžaduje nižší marginální daňovou sazbu. Pravidlo "průměrná-marginální" říká, že je-li
marginální proměnná pod úrovní průměrné proměnné, pak průměrná proměnná klesá a naopak. Jestliže tedy jednotlivec platí
nižší dodatečnou daň z dodatečného důchodu (nižší marginální daňová sazba), pak platí i nižší daň z celkového důchodu
(nižší průměrná daňová sazba).
Žádné komentáře:
Okomentovat