Křivka LM má rostoucí tvar. Ten je dán tím, že vyšší úrovni reálného důchodu musí odpovídat vyšší úroková
sazba, aby zůstala poptávka po reálných peněžních zůstatcích nezměněna a při dané fixní úrovni peněžní
nabídky byla udržena rovnováha na trhu peněz. Rovnováha na trhu peněz tedy vyžaduje, aby byl růst reálného
důchodu doprovázen růstem úrokové sazby.
Sklon křivky LM závisí na citlivosti poptávky po reálných peněžních zůstatcích na změny reálného důchodu
(což měří k) a úrokové sazby (což měří h). Čím větší je reakce poptávky po reálných peněžních zůstatcích na
změnu reálného důchodu a čím menší je reakce poptávky po reálných peněžních zůstatcích na změnu úrokové
sazby, tím strmější je křivka LM. Je-li je-li poptávka po penězích necitlivá na změnu úrokové sazbv (nízká
hodnota koeficientu h) je křivka LM strmá a relativně značná změna úrokové sazb yje spojena jen s relativně
malou změnou reálného důchodu.
Na křivce LM jsou reálné peněžní zůstatky konstantní, ale mění se reálný důchod. Poměr reálného důchodu k
reálným zůstatkům představuje rychlost oběhu peněz. Z toho je zřejmé, že s růstem úrokové sazby roste vychlost
oběhu. Proč? Jestliže vzroste úroková sazba, lidé si přejí držet méně peněz. Je-li ovšem jejich nabídka
konstantní, pak musí k udržení rovnováhy na trhu peněz vzrůst reálný důchod (ten zvýší transakční poptávku po
penězích. Jinými slovy, aby byl vyšší reálný důchod obsloužen existujícími penězi, musí se tyto peníze rychleji
"točit".
Žádné komentáře:
Okomentovat