V části 11.3 jsme celkovou míru nezaměstnanosti rozdělili na nezaměstnanost frikční, strukturální a
cyklickou, přičemž do přirozené míry nezaměstnanosti jsme počítali nezaměstnanost frikční a strukturální:
U = UN + UC = UF + US + UC (11)
Existují však spory o to, zda považovat jak klasickou tak keynesiánskou nezaměstnanost za nezaměstnanost
cyklickou či ne. Někteří ekonomové tvrdí, že klasickou nezaměstnanost je třeba považovat za nezaměstnanost
dobrovolnou, neboť zaměstnanci se kolektivně rozhodují o stanovení mzdové sazby nad rovnovážnou úrovní. A
to činí skutečně dobrovolně. Proto je možno zařadit klasickou nezaměstnanost (UK) do přirozené míry
nezaměstnanosti. Za cyklickou nezaměstnanost nyní můžeme považovat pouze nezaměstnanost keynesiánskou
(UCK). Ta je způsobována pomalým přizpůsobováním trhu práce při poklesu agregátní poptávky a je tudíž
nedobrovolná. Celkovou míru nezaměstnanosti můžeme zapsat ve tvaru:
U = UN + UC = (UF + US + UK) + UCK (12)
Toto rozdělení nezaměstnanosti nám hodně napovídá o typech hospodářské politiky, kterými je možno snížit
míru nezaměstnanosti. V dlouhém období se sice ekonomika zbaví keynesiánské nezaměstnanosti sama, ale v
krátkém období může být vhodné eliminovat ji pomocí poptávkově orientované hospodářské politiky. Zbývající
části nezaměstnanosti však spadají do kategorie přirozené míry nezaměstnanosti a tu je možno snížit pouze
prostřednictvím hospodářské politiky orientované na nabídkovou stranu ekonomiky.
Žádné komentáře:
Okomentovat