- Příklad nám ukazuje, že břemeno spotřební daně dopadá jak na spotřebitele, tak i na výrobce. V našem příkladě se břemeno daně 4 Kč rozdělilo tak, že spotřebitel nese 2 Kč a výrobce 2 Kč.
- Rozdělení břemena mezi výrobce a spotřebitele však závisí na relativní strmosti křivek poptávky a nabídky.
- Je-li poptávka hodně strmá a nabídka málo strmá, dopadá břemeno daně více na spotřebitele a méně na výrobce.
- Je-li poptávka málo strmá a nabídka hodně strmá, dopadá břemeno daně více na výrobce než spotřebitele.
Daň z luxusu
- Výše uvedený příklad ukazuje, že chce-li vláda používat spotřební daň jako „daň z luxusu“, musí si nejprve položit otázku, jaká je pravděpodobně relativní strmost křivek poptávky a nabídky. Z toho totiž plyne, kdo ponese větší část daňového břemene.
Žádné komentáře:
Okomentovat