Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Produktivita práce

– vyjadřuje účinnost vynakládané práce. Roste, jestliže se stejným množstvím práce je výrobce schopen vyprodukovat větší množství produkce.
Růst produktivity práce patří k obecným zákonitostem rozvoje výroby a opírá se především o zdokonalování strojů, výrobních zařízení, technologií a organizace výroby.

Dělba práce = specializace účastníků výroby na jednotlivé druhy prac.činností nebo prac.operace. Je projevem spol.charakteru výroby, podmínkou vzniku a rozvoje směny a prohlubuje vzájemnou závislost výrobců. – vede ke Kooperaci.

• Kapitál (K) - je VF, který se od předchozích odlišuje tím, že je sám výsledkem předchozí výroby. Je tedy druhotným VF (x práce a půda, které jsou VF prvotním). Byl vyroben a sám slouží k výrobě dalších statků (stroje, nástroje,…)
VF mají své vlastníky, jež je prodávají těm, kteří pomocí nich vyrábějí statky. Použití VF přináší výnos v podobě mzdy (L), renty (P), zisku či úroku (K).
Společnost se však musí zabývat nejen vytvářením statků, ale musí fungovat také určitý mechanismus, kterým se vytvořený statek dostane ke spotřebiteli. Až ve spotřebě se naplňuje smysl výroby statků. Na výrobu statků navazuje rozdělovací proces, a to:
 Přímé rozdělování (naturální hospodářství) – já získávám to, co budu potřebovat (vypěstuju si mrkvičku a pak ji sním )
 Rozdělování směnné (tržní hospodářství) – získám podíl z toho, co bylo vyprodukováno, a pak to proměním v to, co chci spotřebovat

Žádné komentáře:

Okomentovat