Nezaměstnanost je významná porucha stupňující napětí v sociální oblasti. Cílem hospodářské politiky státu je ji snížit na co nejnižší úroveň. Politika tzv. plné zaměstnanosti (plné využití faktoru práce-alokace optimálního rozsahu ve stanovených podmínkách) usiluje o udržování ukazatele na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti. Ta představuje nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá ukazateli míry nezaměstnanosti v podmínkách, kdy ekonomika optimalizuje svůj výkon (dosahuje výkonu na úrovni tzv. potencionálního produktu).
Nedokonalosti trhu práce
1) Mzdová strnulost - mzdy a platy mají tendenci reagovat daleko pomaleji na změny na trzích práce. Nerovnováha mezi nabízeným a poptávaným množstvím práce se vyrovnává postupně a pomaleji.
2) Mzdové tarify firem - mnohé firmy vytvářejí určité mzdové struktury, podle kterých jsou zaměstnanci odměňováni (mzdové tarify používají zejména velké podniky, a to k zjednodušení mzdových rozhodnutí a k podpoření smyslu pro spravedlnost).
3) Omezení zapříčiněné kolektivními smlouvami, pracovně-právním zákonodárstvím, ale i čistě tržními vlivy (firmy udržují zaměstnanost nad efektivní míru proto, aby v budoucnosti měly kvalitní zaměstnance).
Žádné komentáře:
Okomentovat