Problematické je především to, že při inflaci zpravidla nedochází k proporcionální změně cen všech statků, služeb a VF. V důsledku toho se mění relativní ceny:
jsou vyvolány přerozdělovací procesy
deformace při alokaci vstupů i ve výstupech ekonomiky.
Inflace negativně postihuje všechny příjemce fixních důchodů. Mzdy a platy většinou s mírnou inflací udržují krok. Inflace je zahrnována do očekávání subjektů ekonomiky a ty jí tedy anticipují (anticipovaná inflace).
Jestliže je míra inflace vyšší než anticipovaná (inflační šok), dochází k přerozdělení bohatství od věřitelů ve prospěch dlužníků. Na straně druhé, pokud je anticipace vyšší než by odpovídalo možnému inflačnímu vývoji, stává se anticipace příčinou vyšší setrvačné inflace. Keynesiánci předpokládají stimulační efekt mírné inflace na výkonnost a zaměstnanost, Monetaristé to odmítají. Inflace je vyrovnaná, pokud nemění relativní ceny. Nevyrovnaná inflace způsobuje výše uvedené efekty.
- - - - -
Relativní ceny – vzroste-li cena jednoho výrobku o 20% a druhého o 10%, cena druhého je tedy relativně nižší, i když na trhu obě ceny stouply. Ceny jednoho výrobku rostou rychleji než jiného.
Nevyrovnaná inflace mění relativní ceny a tak dochází k realokaci zdrojů, určité výrobky jsou upřednostňovány
Žádné komentáře:
Okomentovat