m. průměrného zisku – založena na obdobném principu, akorát do výpočtu zahrnuje vedle nákladů i tržby. Je považována za rozšíření metody průměrných nákladů. Kritériem výhodnosti je schopnost vytvářet či nevytvářet zisk, nejoptimálnější je ta, jež má zisk nejvyšší. Je však třeba přihlédnout i ke kapacitním možnostem. Pro komplexnost posouzení by mělo být vzato v úvahu i rozdílné daňové zatížení při rozdílné ziskovosti.
m. průměrné rentability – vychází z porovnání rentability stanovené jako poměr zisku k vloženému kapitálu pro jednotlivé varianty. Vybírá variantu s rentabilitou maximální. Někteří autoři doporučují použít pro zvýšení vypovídací schopnosti tzv. kumulovanou rentabilitu, která umožňuje srovnávat rentabilitu příslušného prostředku za celou dobu jeho životnosti
Rk = Z / K
kde Rk – kumulovaná rentabilita za celou dobu životnosti v %, Z zisk v jednotlivých letech životnosti v Kč, K- kapitálové výdaje v Kč
m. doby návratnosti – označovaná i jako metoda zpětného toku kapitálu určuje (obdobně jako m. faktor času zohledňující) časové období, během kterého se kapitálový vklad vložený do pořízení vrátí zpět ve formě čistých příjmů zjišťovaných cash flow. Nejlepší je metoda s nejkratší dobou návratnosti, vypočtenou podle vztahu:
doba návratnosti v letech = kapitálové výdaje v Kč / průměrné roční cash flow v Kč
Žádné komentáře:
Okomentovat