V Davidově případě

V Davidově případě banka chce získat fondy na poskytnutí půjčky, jelikož přirozeně touží zvýšit svůj zisk. V
Hančině případě banka musí získat fondy k pokrytí rezervního deficitu. Získá-li komerční banka zápůjční fondy
ve výši 5 mil Kč od centrální banky formou diskontní půjčky, situace na účtech bude následující:
Centrální banka
aktiva pasiva
půjčka komerční bance XYZ + 5 mil. rezervy komerční banky XYZ + 5 mil.
komerční banka XYZ
aktiva pasiva
rezervy u centrální banky + 5 mil. půjčka od centrální banky + 5 mil.
Na těchto T-účtech vidíme, že získá-li komerční banka diskontní půjčku, dojde k nárůstu rezerv u centrální
banky (samozřejmě v případě, že nedojde k poklesu rezerv ostatních komerčních bank). Výsledkem je tedy
nárůst rezerv v bankovním systému, což znamená, že dochází také ke zvýšení peněžní zásoby.
Souhrnně tedy můžeme řící, že čerpají-li komerční banky diskontní půjčky od centrální banky, dochází v
bankovním systému ke zvyšování monetární báze, a tím i k nárůstu peněžní zásoby.