V předcházejícím odstavci jsme začali analyzovat účinky expanzivní monetární politiky zaměřené na snížení
úrokových sazeb. Nejvíce citlivou složkou agregátní poptávky na změny úrokových sazeb jsou investiční
výdaje. Snížení úrokových sazeb vyvolává růst zamýšlených investičních výdajů. Tyto závislosti popisuje obr.
7.6. V části A je zakreslena poptávková křivka pro investiční statky. Pokud působí výše popsané mechanismy,
snížení reálných úrokových sazeb vyvolá nárůst poptávaného množství investičních statků. Část B zachycuje
růst investičních výdajů v rámci agregátních výdajů. Část C obr. 7.6 ukazuje, že nárůst agregátních výdajů se
projeví v růstu agregátní poptávky (v posunu křivky AD doprava). Pokud agregátní poptávka vzrůstá, ceteris
paribus, vzniká tlak na růst reálného GDP a cenové hladiny.
Vzrůst reálných úrokových sazeb vyplývající ze snížení peněžní zásoby vede naopak ke snížení zamýšlených
investičních výdajů. To způsobí posun linie agregátních výdajů směrem dolů, dochází tedy k jejich poklesu
(opačný případ než na obr. 7.6). Pokles agregátních výdajů při jakékoli dané úrovni cenové hladiny vyvolá
pokles agregátní poptávky (posun křivky AD doleva). Tím vzniká tlak na pokles reálného GDP a cenové
hladiny.
Žádné komentáře:
Okomentovat