Substitucí nové spotřební funkce do rovnice (16) získáme novou rovnici zamýšlených agregátních výdajů:
EP = C0 + mpc.Y - mpc.T + Ip + G (19)
Zamýšlené autonomní výdaje (E0P) obdržíme jako zamýšlené agregátní výdaje mínus indukovaná spotřeba:
E0P = C0 - mpc.T0 + Ip + G (20)
Rovnici jsme upravili nejen odečtením mpc.Y, ale i připsáním dolního indexu 0 k symbolu T. Tento index
označuje předpoklad, že zde uvažované příjmy z daní jsou autonomní, tzn., že nezávisí na výši důchodu.
Příkladem autonomních daní jsou místní poplatky za psy nebo daň z nemovitostí. Později do modelu zavedeme
ještě daně indukované.
Nyní jsme vybaveni teorií určení důchodu, která bere v úvahu také částku vládních výdajů (G) a autonomní
příjmy z daní (T0). Jestliže před každý prvek rovnice (20) vložíme symbol "d" (d znamená "změna"), získáme
zápis čtyř faktorů, které mohou vyvolat změnu zamýšlených autonomních výdajů (dE0P). Jediným prvkem, který
nevykazuje "přírůstek", je mezní sklon ke spotřebě (mpc), o němž předpokládáme, že je pevně stanovený:
dE0P = dC0 - mpc.dT0 + dIp + dG
Žádné komentáře:
Okomentovat