Efekt reálné úrokové sazby neboli efekt dočasné substituce. Tento efekt se týká změn výdajů domácností a
firem, které jsou citlivé na pohyb úrokové sazby. Jde o nahrazování zboží spotřebovánaného dnes zbožím
spotřebovávaným v budoucnu nebo zboží budoucího zbožím dnešním. Efekt dočasné substituce působí
prostřednictvím změn reálné úrokové sazby (tj. nominální úroková sazba mínus očekávaná míra inflace).
Nízká reálná úroková sazba vede jednotlivce k tomu, aby si vypůjčovali a nakupovali spotřební a investiční
statky. Vysoká reálná úroková sazba má opačný účinek a vede ke snížení poptávky po spotřebním a
investičním zboží. Růst cenové hladiny, ceteris paribus, způsobuje: (1) snížení množství reálných peněz, (2)
snížení částky, kterou jsou lidé ochotni zapůjčit, (3) zvýšení částky, kterou si lidé zamýšlejí vypůjčit, (4)
zvýšení reálných úrokových měr, (5) snížení poptávaného množství reálného GDP.
Představme si např. firmu, která chce koupit budovy na nové provozy. Najednou cenová hladina
vzroste, což snižuje kupní sílu peněz. Mají-li peníze menší kupní sílu, tak je třeba získat na zakoupení stejných budov jejich větší množství. Firmy si na investice vypůjčují v bankách a za dané situace vzroste
poptávka po úvěru a také úroková míra. V závislosti na tom zase klesají výdaje citlivé na úrokovou sazbu a
množství poptávaného reálného GDP klesá.
Žádné komentáře:
Okomentovat