Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

recesní neboli deflační mezera, kdy platí:

(2) recesní neboli deflační mezera, kdy platí:
Y < YK, jestliže Y > EP (5)
(3) inflační neboli růstová mezera, kdy platí:
Y > YK, jestliže Y < EP (6)
Grafickou prezentaci tří uvedených stavů vidíme na obr. 4.8. Agregátní výdaje jsou "správné" (bod B), příliš
nízké (vzdálenost H-J) nebo příliš vysoké (vzdálenost K-L) ve vztahu k reálnému důchodu.
Třístupňová křivka agregátní nabídky
Ekonomové nekreslí někdy v modelu AS-AD vždy zvlášť křivky SRAS a LRAS, ale namísto toho používají
třístupňovou křivku AS. Tato křivka má, jak ukazuje obr. 4.9, tři pole. Od počátku do bodu A je křivka AS
horizontální, což znamená, že cenová hladina zůstává stejná bez ohledu na to, jak se mění AD. Taková situace
může nastat tehdy, existují-li v ekonomice výrazně nevyužité kapacity, tj. např. v období hluboké recese. Této
části křivky AS se říká keynesiánské pole a zde si poptávka tvoří vlastní nabídku. Uprostřed mezi body A a B je
křivka AS rostoucí, což znamená, že růst AD je doprovázen růstem cenové hladiny i reálného produktu. Tuto
část křivky AS můžeme označit za střední pole, zde jsou kapacity ekonomiky využity poměrně značně, nebylo
však ještě dosaženo plné zaměstnanosti. Část křivky napravo od bodu B je vertikální, což značí, že růst AD se
odrazí pouze v růstu cenové hladiny bez vlivu na reálný produkt. Této části křivky AS říkáme klasické pole,
kapacity ekonomiky jsou zde plně využity a nabídka si vytváří vlastní poptávku. Tvrzení, že nabídka si vytváří
vlastní poptávku je nazýváno Sayův zákon trhů.

Žádné komentáře:

Okomentovat