Monetární báze je často označována jako mocné peníze (high-powered money), jelikož změna objemu
monetární báze vede ve svých důsledcích ke změně v peněžní zásobě (nabídce peněz). Změnu peněžní zásoby
vyvolanou změnou monetární báze můžeme tedy zapsat takto:
dM = m . dMB = m (dR + dC) (2)
kde m je peněžní multiplikátor, dM je změna peněžní zásoby a dMB je změna monetární báze. Z této rovnice je
dobře vidět, že peněžní multiplikátor (m = dM/dMB) udává, kolikrát se zvýší peněžní zásoba (M), zvýší-li se
monetární báze (MB) o jednotku.
Centrální banka tedy používá monetární bázi jako nástroj k řízení vývoje peněžní zásoby. Monetární bázi
najdeme v bilanci centrální banky na straně pasiv. Na straně aktiv bilance nalezneme čistá domácí aktiva (D),
což jsou nejčastěji státní cenné papíry v držení centrální banky, diskontní a jiné refinanční půjčky centrální
banky bankám komerčním a dále čistá zahraniční aktiva, které jsou tvořena především devizovými rezervami
centrální banky3). Monetární politika jsou zjednodušeně změny aktiv centrální banky, které vedou ke změně
pasiv, tj. monetární báze a multiplikované změně peněžní zásoby. Růst peněžní zásoby mohou vyvolat
následující faktory: (1) expanzivní operace na volném trhu (viz dále v této kapitole) - centrální banka nakupuje
od soukromých subjektů státní cenné papíry za emitované peníze; (2) financování deficitu státního rozpočtu
emisí peněz (viz kap. 9) - centrální banka nakupuje od ministerstva financí státní cenné papíry za emitované
peníze; (3) poskytování diskontních půjček (viz dále v této kapitole) a (4) přebytek platební bilance (viz kap. 8).
Žádné komentáře:
Okomentovat