Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Regulace míry povinných minimálních rezerv

Centrální banka může také ovliňovat velikost peněžní zásoby změnami míry povinných minimálních rezerv.
Tato problematika již byla podrobně vysvětlena v kap. 5, proto zde uvedeme pouze krátký ilustrativní příklad.
Pokud si David vloží svých 1.000 Kč na běžný účet u Banky A, musí banka držet, při předpokladu 10 %-ní
míry povinných minimálních rezerv, 100 Kč ve formě minimálních rezerv. Banka A tak může poskytnout 900
Kč půjčku. Multiplikativní proces postupuje způsobem rozvedeným ve zmiňované kap.5. Díky Davidovu
původnímu depozitu ve výši 1.000 Kč se peněžní zásoba teoreticky zvýší o 10.000 Kč. To zjistíme ze vztahu pro
jednoduchý peněžní multiplikátor (multiplikátor bankovních depozit):
dD = 1/rD . dR tj. dD = 1/0,1 . 1.000 = 10.000 (13)
Pokud by míra povinných minimálních rezerv byla stanovena na 20 % z depozit, peněžní zásoba by vzrostla
jen o 5.000 Kč (1/0,20 . 1000 = 5000), v případě 5 %-ní míry povinných minimálních rezerv by změna peněžní
zásoby činila 20.000 Kč (1/0,05 . 1000 = 20000). Můžeme tedy říci, že vzrůst míry povinných minimálních
rezerv způsobuje pokles peněžní zásoby a pokles míry povinných minimálních rezerv způsobuje zvýšení peněžní
zásoby.

Žádné komentáře:

Okomentovat