Hlavními důvody vedoucí centrální banky k redukci míry povinných minimálních rezerv jsou snaha o snížení
zátížení depozitních institucí a snaha o zvýšení konkurence v bankovním systému. Míra povinných minimálních
rezerv totiž uvaluje dodatečné náklady na depozitní instituce a jejich klienty. Jelikož rezervy deponované u
centrální banky nejsou úročeny, nepřináší komerčním bankám a dalším depozitním institucím žádný úrokový
výnos.
Pokud by neexistovala povinnost držet rezervy, část rezerv by byla držena i tak, ale část ne. Úrok, kterého se
banka vzdává kvůli povinné držbě rezerv, je ve skutečnosti daň, kterou nesou buď přímo depozitní instituce
(resp. komerční banky) a jejich vlastníci nebo je uvalena na zákazníky prostředictvím nižších úrokových sazeb z
depozit, vyšších úrokových sazeb z úvěrů nebo zhoršených služeb. Stejně jako kterákoli jiná selektivní daň,
narušuje "rezervní" daň alokační efektivnost. Snižuje konkurenceschopnost komerčních bank a ostatních
depozitních institucí a způsobuje odliv finančních zdrojů od nich směrem k potenciálně méně produktivnímu
užití u institucí, které nemají povinnost držet povinné rezervy.
Žádné komentáře:
Okomentovat