Chceme-li pochopit, co stojí za křivkou LRAS a proč má vertikální tvar, musíme se vrátit ke koncepcím
potenciálního produktu a přirozené míry nezaměstnanosti. Potenciální produkt jsme definovali v kap. 2 jako
úroveň reálného GDP odpovídající přirozené míře nezaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti je
zjednodušeně dlouhodobá průměrná míra nezaměstnanosti, resp. taková míra nezaměstnanosti, ke které se
ekonomika automaticky vrací (podrobněji viz kap. 11 a 13).
Tato definice naznačuje existenci vztahu mezi výší reálného produktu a mírou nezaměstnanosti. Můžeme
předpokládat, že vyšší úroveň reálného GDP bude spojena s nižší mírou nezaměstnanosti a nižší úroveň
reálného GDP s vyšší mírou nezaměstnanosti, jsou-li ostatní faktory neměnné. Jaký je důvod existence nepřímo
úměrného vztahu mezi úrovní reálného GDP a mírou nezaměstnanosti? Důvodem je jednoduše to, že výroba
vyššího reálného GDP vyžaduje větší množství práce (tzn. větší množství zaměstnaných) a výroba nižšího
reálného GDP vyžaduje naopak menší množství práce, jsou-li samozřejmě ostatní faktory neměnné.
Žádné komentáře:
Okomentovat